Zdenka 
Sommerová

POCIT 
STRACH

Strach způsobuje napětí v našem těle, nejčastěji v oblasti břicha. Můžeme také cítit tlak v žaludku, potit se a krátce dýchat. Ve strachu není možné kreativně pracovat. Strachů je velké množství a každý z nás nějaký zažil.

Příklady:

Strach ze selhání – ve škole píšete písemku a vy se pečlivě připravujete. Na druhý den jdete do školy s pocitem strachu a říkáte si: „Co když to  nezvládnu a dostanu pětku? Pak budu mít zakázán mobil.“ A strach se zvětšuje. Vy jste nervóznější, přestáváte myslet a vše co jste se učili, vám najednou vypadne z hlavy. Výsledkem je pětka a zákaz.

Strach z odmítnutí – líbí se vám slečna /chlapec/ a chtěli byste ji /jeho/ pozvat na schůzku. Začnete si v hlavě vytvářet myšlenky: „Co když se jí /jemu/ nebudu líbit“ Co když mě odmítne?“ Strach způsobí to, že buď ji /jeho/ vůbec nepozvete, nebo vás opravdu odmítne.

Strach z nemoci – žijete v prostředí, kde jste zažili těžké nemoci svých příbuzných. Viděli jste, jak museli trpět v bolestech a jak byl jejich život těžký. Sami jste si říkali, že takhle byste nechtěli dopadnout. Někde, ale ve vás zůstává strach a říkáte si: „ Co když také onemocním? Je to genetické. Může mě to potkat

Strach z kritiky – snažíte se dělat vše, jak nejlépe dovedete a přesto se stává, že přijde někdo a zkritizuje vás. Vy čekáte pochopení, ale to nepřichází. Naopak se ve vás vytváří pocit, že nemůžete dělat chyby. Výsledkem je, že děláte ještě více chyb ze strachu.

Otázka zní:  Je možné se strachu zbavit? A Jak?

Strachu se můžeme zbavit praktikováním různých metod. Může to být meditování, dýchání, přetváření myšlenek, psací metoda. Opakem strachu je důvěra. Důvěra sám v sebe, následně v druhé lidi, důvěra v život. Je to proces.

Pokud žijeme život ve strachu, nejsme kreativní, jsme v napětí a nemůžeme nic hezkého vytvořit. Jsme neustále v tlaku. Abychom byli zdraví, potřebujeme být uvolnění.

POCIT 
BEZNADĚJ

Beznaděj je taková úzkost, která nás svírá na hrudi, v hlavě nám koluje spousta myšlenek a my nevíme, co máme dělat. Takovou situaci jste určitě někdy zažili.

Příklady:

Máte nemocné rodiče a máte je moc rádi. Chtěli byste, aby byli zdraví a tak je často navštěvujete, mluvíte s nimi a snažíte se, aby něco v životě změnili. Vidíte, že mají špatné stravovací návyky, málo se pohybují, jsou negativní a jen si stěžují na ostatní. Snažíte se jim vše vysvětlovat, nosíte ovoce, zeleninu, jste veselí a pozitivní a oni naopak vše odmítají.

Máte rodinu, na které vám velmi záleží. Chtěli byste, aby vztahy ve vaší rodině byly harmonické a aby členové vaší rodiny dokázaly spolu komunikovat i o nepříjemných záležitostech. Oni se, ale většinou hádají, dávají za své problémy vinu druhým a nechtějí nic změnit.

Máte syna /dceru/, kteří berou návykové látky. Vy jim vysvětlujete, jak je to škodlivé, že je to ničí jak fyzicky tak psychicky a oni se toho nechtějí vzdát, protože si vytvořili závislost.

Vidíte, jak někdo z vašich příbuzných má obrovský strach, který ho ovládá natolik, že ho paralyzuje a nedovolí mu vykonávat určité činnosti. Snažíte se mu vysvětlovat, že mu to škodí, ale on nemá sílu to změnit.

Máte dítě, které je v toxickém vztahu. Probíhají tam různé druhy násilí. Chcete ochránit své dítě a snažíte se o to, aby ze vztahu odešlo. Domlouváte, vysvětlujete, ale dítě na to neslyší.

Jste ve vztahu, kde váš partner špatně hospodaří. Bere časté půjčky, které následně platí dalšími. Dělá větší a větší dluhy. Máte ho rádi a snažíte se o to, aby pochopil, že to není správné.  On ale neslyší.

Otázka zní?  Lze s tím něco udělat?

Ano lze. Můžeme udělat změny ve svém životě. Můžeme odejít od partnera, změnit bydlení, změnit práci, Nemůžeme však změnit druhé lidi, ty musíme jen PŘIJMOUT. Pokud žijeme v harmonii, můžeme být vzorem pro okolí a věřit, že si toho někdo všimne.

Beznaděj vytváří napětí v těle, které může vést k závažným onemocněním. Často dochází k depresím a ke ztrátě smyslu života.

POCIT 
KŘIVDA

Je to pocit, který vzniká v případech, kdy vy něco neuděláte a někdo vás obviní, že jste to udělali. Nebo něco neřeknete a někdo na vás třeba i na veřejnosti poukáže, že jste to byly vy. Nebo děláte maximum pro druhé a oni si toho neváží. Je mnoho možností…..

Příklady:

Jste dva sourozenci, máte rodiče, kteří jsou nemocní. Bydlíte každý samostatně a rodiče jezdíte navštěvovat a pomáhat jim. Rozdíl je v tom, že jedno dítě jezdí pravidelně každý týden a druhé jednou za měsíc.  Po smrti rodičů je však majetek rozdělen na půl a vy cítíte křivdu, protože sourozenec se o rodiče méně staral.

Ve školní třídě je mnoho žáků, které škola nebaví a nechtějí se učit. Současně jsou tam ale žáci, kteří se učí rádi. Přijde učitel a všem říká, že z nich nic nebude. Jak se mají cítit žáci, kteří se snaží?

Pracujete ve firmě a děláte maximum včetně přesčasů. Šéfovi vycházíte vstříc a vždy jste ochotní. Pak přijde nový pracovník a vy se dozvíte, že dostal vyšší plat.

Rodiče svým dětem pomáhají s bydlením, s vnuky a pak zestárnou. Myslí si, že jim budou děti také po starat se o ně, ale to se neděje.

Otázka zní? Jak se křivdy zbavit?

Každá negativní emoce vytváří tlak v těle, tudíž nám škodí. Abychom se křivdy zbavily, musíme druhému a také sami sobě odpustit. Když to dokážeme, uvolníme tělo a tlak zmizí. Následně musíme udělat změny.

POCIT 
NESPOKOJENOST

Nespokojnost může být prožívána v mnoha podobách. Nejsme spokojeni sami se sebou, s tím jak vypadáme, co umíme, kde žijeme, s kým žijeme a někdy dokonce proč žijeme. Od toho se odvíjí další nespokojenost a to je společenská. Jsme nespokojeni s politikou, zdravotnictvím, školstvím atd.

Co cítíme, když jsme nespokojení? Je to zvláštní pocit, kdy se nám něco nelíbí a my se snažíme tento pocit něčím nahradit. Jsou různé způsoby zlepšení nálady, které ale můžou někdy přejít v závislost.

Příklady:

- Sladkosti
- Alkohol
- Adrenalinové sporty
- Nákupy
- Drogy
- Kamarádi

Lze tento pocit změnit? A proč vlastně? Možná proto, abychom si nevybudovali závislost.

Dobrým lékem na nespokojenost je vděčnost. Pokud se naučíme být vděční i za maličkosti, život začne být hezčí.

Důležité je přijetí sebe sama i se svými nedostatky a uvědomit si, že co není v našich silách změnit, tak také přijmout.

POCIT 
LÍTOST

Je to pocit, kdy vidíme někoho, jak se trápí, jak se mu nedaří, jak je zoufalý.  Svírá nám to srdce. Možná si říkáte, že někoho litovat není špatné. Jenže když někoho litujeme, vytváříme negativní pocit a ten nám škodí.

Příkladů je velké množství:

- ​Nemocní rodiče
- Nešťastné děti
- Přírodní katastrofy
- Týraní dětí, žen
- Zneužívání dětí

Jak můžeme nahradit tento pocit, abychom nebyly bezcitní? Místo lítosti s lidmi soucítit. Vyjádřit jim podporu a nabídnout pomoc, pokud je to v našich silách.

POCIT
LPĚNÍ

Když na něčem nebo na někom lpíme, vytváříme tlak. Tento tlak způsobí, že na čem lpíme, nakonec nemáme nebo někoho ztratíme. Díky tomu se pak cítíme naštvaní, rozzlobení nebo smutní. Otázkou je: Odkud se toto lpění bere? Může to být nízká sebehodnota. Vlastní hodnotu vidíme ve věcech, ve vztazích, v práci apod. Myslíme si, že když budeme mít, to co chceme, budeme se cítit dobře.

Příklady:

Maminky mají rády pořádek a vedou své děti k uklízení. Pokud, ale lpí na pořádku hodně, stává se, že děti budou ve svém životě nepořádné. (lpění na čistotě)   

Rodiče trvají na tom, aby se jejich děti dobře učili. Pokud ale vytvářejí velký tlak, stává se, že se děti učit nechtějí. (lpění na úspěchu a výsledcích)   

Hodně pracujeme a pořizujeme si mnoho věcí. Lpění může způsobit, že o ně přijdeme, nebo se nám pokazí, nebo je nám někdo odcizí apod. (lpění na majetku)   

Máme partnera, který chce strávit čas na rybách. Nám se to nelíbí, protože chceme, aby trávil čas s námi. Pokud nedáme partnerovi prostor, může se cítit omezován a časem i odejít. (lpění na partnerovi) 

Máme svoje názory, které prezentujeme a myslíme si, že jsou ty správné. Postupně zjišťujeme, že lidé mají i jiné názory, ale nám se to nelíbí. Když nebudeme umět přijímat jiné názory, může se stát, že přijdeme o své přátele i rodinu. (lpění na názorech a přesvědčeních)

Otázka zní: Jak to udělat, abychom nelpěli, ale zároveň dosáhli toho, po čem toužíme? 

Uvědomit si, že hodnota člověka nezáleží na tom, co máme nebo s kým žijeme. Záleží na tom, jací jsme uvnitř, jaký máme charakter a jaké hodnoty ctíme. Není potřeba na ničem lpět. 

Když nebudeme k ničemu připoutaní, budeme svobodnější. Náš život se bude odehrávat v lehkosti a radosti.